Struktura baletních hodin

Struktura hodin klasického baletu, jak je zvykem je tradičně vést, s kapkou vlastní invence, aby se naše tanečnice nemohly ani trošku nudit!

1) zahřátí a protažení
2) nácvik u tyče
3) nácvik na volnosti
4) krokové variace
5) kondiční posilování
6) závěrečné protažení

1) Taneční trénink je zahájen zahřátím svalů a protažením. V profesionálních kruzích má tuto část na starosti každá tanečnice víceméně sama, podle vlastního uvážení. V našich hodinách je ale protažení vedeno lektorkou.

2) První částí každé baletní hodiny je nácvik u tyče (a la barre, viz Baletní slovníček). Skládá se ze série cvičení obsahujících pohybové prvky nohou, paží, trupu, šíje a hlavy, které tvoří pomyslnou abecedu klasického krokového vybavení každého tanečníka.

3) Následuje nácvik na volnosti (au millieu, najdete ve slovníčku), který již vyžaduje určitou zkušenost tanečníka s udržením stability a orientací v prostoru (článek Orientace v sále). Jednotlivé cviky prováděné u tyče jsou na volnosti opakovány a zdokonalovány. Součástí je i nácvik skoků a piruet u pokročilejších tanečníků, začátečníci nejprve absolvují přípravu.

4) Plynule navazuje další část, tou je nácvik krokové variace. Existuje mnoho předepsaných variací určených ke zdokonalení techniky. Někteří lektoři si vymýšlejí své vlastní krokové variace, nebo mohou použít úryvky ze známých choreografií, slavných baletů.

5, 6) Poslední část hodiny se věnuje posílení určitých partií těla a protažení. Toto je zvlášť důležité pro celkovou ohebnost těla a uvolnění svalů po zátěži.